Telč

Založení města  Telče spojováno s vítězstvím m or avského knížete Otty II. nad českým Břetislavem r. 1099. Na paměť bitvy prý založil vítěz kapli, později kostel a osadu, dnešní Staré Město. Hist or icky doložená je teprve zpráva o zeměpanském dv orci a strážní věži s kostelíkem – sídle královského správce. Toto královské zboží Telč vyplatil Karel IV. nejprve ze zástavy (1335) a později za pohraniční hrad Bánov (1339) s Jindřichem z Hradce. Tento r od zakládá novou Telč. Předp ok ládá se, že to byl Menhart z Hradce, který po roce 1354 postavil hrad, kostel, v od ní opevnění a gotické domy po obv od u rozsáhlého tržiště. Rozvíjející se město, obdařené již odKarla IV. právem hrdelním a výročními trhy, trpělo v dalším čase požáry (1386 vyhořela celá západní polovina náměstí včetně kostela a radnice) a později husitskými bouřemi.

V polovině 16. století se ujímá telčského panství Zachariáš z Hradce a nastává doba rozkvětu pro hrad i město. Osvícený a bohatý velmožpřestavuje velk or yse gotický hrad a přistavuje renesanční zámek.

V Telči nastupuje r od Lichtensteinů – Kastelk or nů, ale už první z nich – František Antonín (postavil kostel sv. Jana Nepomuckého a rozšířil kapli sv. Vojtěcha) – umírá 1761 bez mužského dědice. Příbuzný po přeslici, Alois hrabě P od statský, spojuje 1762 erby obou r od ů. P od statští –Lichtensteinové hosp od ařili pak v Telči až do r ok u 1945, kdy byli poslední členové r od u vysídleni do Rakouska.

Postavením železnice z Kostelce do Telče 1898 a jejím propojením přes Slavonice do rakouské Švarcenavy skončila i komunikační izolace města. R ozp roudil se nový kulturní i hosp od ářský život. Telč ožila a ros tl a. Uvnitř mezi rybníky a branami si však p od ržela půvabnou tvář Zachariášových časů. To je také dův od , proč bylo hist or ické jádro města zapsáno v r. 1992 na Seznam světového kulturního děd ict ví UNESCO.